Andrej Babiš byl během interpelací tázán, z jakých zdrojů bude kompenzován výpadek financování způsobený zrušením poplatků za pobyt v nemocnici. V doplňujícím dotaze pak byl uveden příklad malé dětské psychiatrické léčebny, která již nyní nemá z čeho financovat jídlo pro pacienty. Odpověď pana ministra byla doslova odzbrojující: „Tak já skutečně nevím, o které psychiatrické léčebně pan poslanec mluví. Pokud děti nemají co jíst nebo jak jim pomoci, tak nechť se klidně obrátí na mou nadaci a já jim pomůžu.“ Ostatně stenografický záznam je přístupný zde.
Tak to tu ještě skutečně nebylo! Máme to brát jako zavedení nové praxe? Když budeme mít někde finanční problémy, obrátíme se na nadaci pana ministra a bude po problému? Bude nadace Agrofertu záplatovat výpadek ve financování, způsobený zrušením těchto poplatků, všem nemocnicím? Anebo se tato nabídka hodila do placu, protože jde-li o potraviny, má pan ministr z čeho nabízet? Přiveze dětem do léčebny frankfurtské párečky, jako je přinesl panu prezidentovi na Hrad?
Pan ministr ve sněmovně pokračuje ve své kampani, i když už je dávno v exekutivní roli. Věřím, že před volbami na meetingu s občany, by u některých zaznamenala taková reakce pozitivní ohlas. Ale projevy ve sněmovně, to je již něco jiného, pane ministře.
Zdálo by se mi to celé jen jako vtipná replika, kdyby to nezapadalo do běžné rétoriky pana Babiše. Běhá z toho až mráz po zádech, když vidíte, jak na konkrétní dotazy odpovídá stále stejnými formulacemi o tom, že naše země je na pokraji kolapsu a v šíleném marasmu kvůli dvaceti letům špatných vlád. Permanentní kampaň… Kdy s ní pan ministr skončí a začne odpovídat fundovaně?