Ačkoliv se nakonec paní ministryně opatrně omluvila a svůj výrok vysvětlovala, to zajímavější v této „kauze“ se odehrálo během brífinku po jednání vlády. Ministr financí Andrej Babiš zde zcela průkazně předvedl nejen v jak velkém střetu zájmů ve skutečnosti je, ale i jaký typ politika máme ve vládě: nelíbí se mu, jak referují média o členech vlády nominovaných za jeho hnutí? – začne vyhrožovat majetkovými přiznáními, nad čímž ministerstvo, které řídí, bdí. To je něco naprosto bezprecedentního. Hnutí, které chce pozvednout politickou kulturu, jak mnohokrát deklarovalo, nám v praxi předvádí, že se naopak propadáme hlouběji a přibližujeme se k praktikám platným v nedemokratických společnostech.
Výroky pana ministra Babiše stojí opravdu za pozornost. Cituji: „Doufám, že váš bílý kůň, ten Klenor, protože se povídá leccos, kdo to financuje, má dostatočně velké majetkové přiznání, aby prokázal potom ty vaše náklady.“ A nebo co, pane ministře? Nebo si na to „posvítíte“? Brífink zde (záznam otázky a odpovědi začíná v čase 32:35).
Další citace: „Byla to provokace namontovaná Kaiserom a děláte to pro Kalouska s Romanem. To je vše.“ Vynikající argumentace pana ministra. Takže to celé byla provokace. Možná by stálo za to, aby si rozhovor přečetl ještě jednou. Paní ministryně mohla hned v následující odpovědi svůj výrok vysvětlit, dokonce by se dalo říci, že jí k tomu tazatel svojí další otázkou dává prostor. Nestalo se tak. Ale pro pana Babiše to byla provokace.
Čeho se tedy ještě od ministra financí, majitele skupiny Agrofert, jemuž patří podstatná část médií, dočkáme? Bude dělit média na ta pohodlná a ta, nad nimiž bude provádět větší dohled, ať už si k tomu vybere jakýkoliv jemu (coby ministrovi) dostupný nástroj?
Další na řadě pak mohou být konkurenti v oblastech, ve kterých Agrofert taktéž podniká. Chemička, která nepatří do skupiny Agrofertu, bude poctěna častějšími kontrolami, třeba z finančního úřadu, aby byla jistota, že to co se někde povídá, se může zodpovědně potvrdit či vyvrátit? Tento druh šikanózního jednání, který by pan ministr mohl na své konkurenty používat, zní sice jako za vlasy přitažená obava, ale copak ještě po těchto výrocích můžeme říci, že by si to jako ministr nedovolil? Zvláště za situace, kdy o tom většina médií pomlčí?