Potvrzuje se také, že premiér Sobotka nedokáže těmto a dalším excesům ze strany svého koaličního partnera čelit. Hnutí ANO tak v cestě k naplňování jeho „vize“ České republiky nestojí nic v cestě.
Jde ze strany ministrů o nešťastné či neobratně formulované výroky? Máme se spokojit s vysvětlením, že jde o nepřesnou interpretaci ze strany médií? Máme věřit omluvě Andreje Babiše a věřit tomu, že v případě portálu Echo.24 a jeho kontroly ze strany finančního úřadu jde jen o náhodu? Mě svět podle hnutí ANO, který nám po nástupu do funkcí řada jeho představitelů svými verbálními výroky ale i konkrétními kroky ukazuje, upřímně děsí.
V té lepší variantě jsou možná zmiňovaní politici jen neobratnými řečníky a neuvědomují si, že již nejsou v pozici kandidujícího hnutí, které kritizuje vše a všechny. Dámy a pánové z ANO, tato doba je nenávratně pryč! Již nejste na předvolebních shromážděních, kde může být leccos odpuštěno. Nyní jste to vy, kdo reprezentuje tento stát. Nyní jste to vy, kdo svými výroky a kroky reálně ovlivňuje obraz České republiky a život občanů v ní.
V té horší variantě jsou tyto a další výroky a kroky ukázkou něčeho mnohem hlubšího a mnohem hrozivějšího – snahy hnutí ANO změnit politický charakter České republiky, včetně diskursu v zahraniční politice. V případě zastrašování médií ze strany pana Babiše jde pak přesně o ten typ využívání získané politické moci k zastrašování či dokonce k likvidaci nepříjemných protivníků, na které před letošními volbami TOP 09 ale i další upozorňovali. Tehdy jsme byli osočováni z toho, že tyto argumenty využíváme jen v rámci politického boje. Jsme neustále přesvědčováni, že střet zájmů pana ministra financí žádným střetem zájmů není.
Když si všechny výroky a kroky současné vlády, včetně postoje k otázce ochrany lidských práv v Číně a postoje k Tibetu, spojím dohromady a neberu je jen jako jednotlivé excesy, neubráním se pocitu, že tato vláda nás vede směrem, který není plně demokratický a rozhodně mi to nepřijde v pořádku. To, jak jednotliví ministři uvažují, jaké zastávají názory, či na co kladou důraz, je lakmusovým papírkem jejich charakterů a osobnostních kvalit. Bohužel mne zatím tito, v mnoha případech „noví politici“ či „nepolitičtí politici“, o velké kvalitě nepřesvědčují. Spíše naopak.